Published On: St, Kvě 18th, 2016

Nenávistí vůči Židům byli posedlí nejen Karel IV. a Hitler, ale i Richard Wagner, Jan Neruda, Voltaire, Goethe, Dostojevský, Petr Bezruč i Xaver Šalda a další…

Share This
Tags

Za dobrotu na žebrotu, aneb Zrob susedovi dobře, os.re ti plot, není prostě na planetě citovanější národ než ten židovský, který má přitom ve světě jen kolem 20 milionů lidí a jeho Izrael s osmi miliony je jen zlomkem rozlohy arabského území, s jehož obyvateli už století vede krvavý boj…

Židé zkrátka objevili pro lidstvo Boha, napsali Starý zákon, dali nám etický kodex Desatero i nejproslulejšího člověka planety – Žida jménem Ježíš Kristus; odvděčili jsme se jim antisemitismem a holocaustem s šesti miliony povražděných židovských bytostí…

Občas mě knihovny či instituce, jež za to mají čárku, pozvou na přednášku či besedu, jelikož jsem asi jediný, co za to nic nechce; tu povídám i s fotografiemi o Vietnamu, Kanadě a Africe, jindy zase o Izraeli, Židech a bůhví, o čem ještě. Nedávno přišla řeč nejen na pařížské a bruselské vraždění za svobodu projevu, ale i na značně agresivní vzpoury muslimů za to, že zveřejnili karikatury proroka Muhammada. Mluvilo se též o protestech proti papeži Benediktu XVI. za to, že veřejně přečetl bratru pár set roků starý citát císaře Manuela II. Paleologa o tom, jaký že to byl prorok Muhammad kruťas a násilník, což je prokazatelný fakt… A byl jsem palič, co způsobil oheň na střeše přítomné minority pedagogů…

A to jsem ještě dodal, co by se Židé museli uprotestovat, když jsou všude k mání texty takových antisemitů, jakými byli Voltaire, Goethe, Dostojevský. Němcová, Sládek, Neruda či Bezruč, kteří svoji zášť vůči Židům nikdy neskrývali. A bylo zle. Pedagogové se do mě pustili, jak si dovoluji špinit génie české i světové kultury a umění. Jako by zapomněli, čím vším Židé i židé prošli, jak krutý k nim byl i středověk, kdy řádila inkvizice, cenzura a paličství toho nejhrubějšího zrna.

Řekl jsem rovněž, že třeba v roce 1215 lateránský koncil dal na papír, že Židé za ukřižování Krista nemohou žít v křesťanské společnosti, pak římský císař Karel IV. nařídil pogromy na Židy v Norimberku, o pár let později inicioval papež Řehoř IX. (Gregorius IX) pálení hebrejských knih a přesvědčil francouzského krále Ludvíka IX., aby v Paříži spálil 10.000 výtisků Talmudu, což by vydalo za čtyřiadvacet plných formanských vozů. A dne 19. srpna 1263 nařídil Jakub I. Dobyvatel, král aragonský, církevní cenzuru hebrejských textů a v roce 1592 papež Klement VIII. odsoudil Talmud a další hebrejská písma jako „obscénní“, „rouhačská“ a „hanebná“ a nařídil, aby všechna byla zabavena a opět, kam s nimi? Na hranici, kde byla spálena…

V roce 1349 lidé upalují Židy. Myslí si totiž, že zavinili morovou epidemii, která se přehnala Evropou….

A co všechno jsem ještě řekl, že se pedagogové tolik rozohnili? Třeba že Židé nikdy nevyšli do ulic podle muslimského mustru, když někdo z těchto textů veřejně citoval, ani nepálili francouzskou vlajku za Voltairova slova: „Naleznete v Židech jen nevzdělaný a barbarský národ, soustřeďující v sobě odedávna jen nejšpinavější lakotu a nejodpornější pověru, jakož i nepřekonatelnou nenávist vůči národům, které je mezi sebou trpí a obohacují…. Židé vždy se učili u jiných národů a sami jiné národy ničemu nenaučili. Peníze byly řidítkem jejich činů pro všechny doby…” A to byla prosím řeč o tom samém Voltairovi, jenž prohlásil: „S vašim názorem nesouhlasím, ale dám přesto život za to, abyste ho mohl svobodně říkat…“

Dne 22. listopadu 1793, 18. Kislev 5554, francouzský distrikt Strasbourg v Alsasku-Lotrinsku přijal protižidovský zákon, zakazující obřízku a nošení vousů. Nařizoval také spálení všech knih psaných hebrejsky. Ani všechny řečí francouzské „osvícenecké“ revoluce o rovnosti opět nebránily Voltairovi zdůraznit, že Židé jsou neodpornější lidé na světě. Tato urážka byla uvedena do praxe ve 40. letech 20. století, kdy režim vichistické Francie shromáždil a nacistům předal 61 tisíc Židů, aby byli zlikvidování v plynových komorách.

Dělali snad Židé někdy pogromy proti Rusům? Nebylo tomu spíš naopak, přestože se mohli bránit nařčením Dostojevského? Ani dnes, pokud se texty tohoto spisovatele někde objeví, nedrancují za to Židé ruské velvyslanectví. A že si Dostojevský nebral servítky: „Žid, kdekoli se usadil, tam ještě více snižoval a kazil lid, tam ještě více upadala lidskost, ještě více klesal stupeň vzdělanosti, ještě hnusněji se rozšiřovala beznadějná nelidská chudoba a s ní zoufalost!”

Nepokrytými antisemity jsou i otec českého symbolismu Otokar Březina (1868–1929) nebo proslulý literární kritik František Xaver Šalda (1867–1937). Ten se dokonce ve svém ústředním díle Boje o zítřek neštítí toho, aby psal o Židech jako o kreaturách, které „vysávají krev vesničanů, pustoší kraj jak mor a jejich domy stojí na lidských mrtvolách“. Všechny dosud zmíněné osobnosti jsou však slabým odvarem proti postavě katolického kněze a básníka Jakuba Demla (1878–1961), který za německé okupace tak mohutně podporuje protižidovskou vlnu, až je po válce obviněn z kolaborace. Nakonec, i díky přímluvě básníka Vítězslava Nezvala (1900–1958), dostává jen krátkou podmínku.

Snímek Břetislav Olšer

A Neruda? Ten dokonce sepsal studii Pro strach židovský, kterou až v roce 1935 vydal Jaroslav Slavata, spolupracovník týdeníku Fronta. Neruda se dosti zatvrzele staví proti asimilování židů do české společnosti a mimo jiné píše: „Židé starali se přehorlivě, aby o nich nebylo mluveno jako o Židech a „velkopokrokový evropanský” český tisk je v tom všemožně podporoval… Kdo o židech něco špatného napsal, byl židozednáři umlčován a prohlášen za nekulturního barbara a zrádce… ”

O tom, že Židé dali základ našemu průmyslu, už ale Neruda nenapsal. A že Moser vybudoval tradici karlovarského skla, židovský vynálezce Kolben stál za vznikem ČKD, bratři Gutmennové vybudovali Ostravské doly a Rotschild že postavil Severní dráhu a Vítkovické železárny. Rod Weimannů že zase založil teplické sklárny na válcované a tabulové sklo, další Židé založili Fezko Strakonice, Koh-i-nor, Solo Sušice, oděvní závody Prostějov a ještě u nás postavili první cukrovary a prádelny, dokonce Žid Jellinek vybudoval první likérku a lihovar…

Za to vše jsme se jim odvděčili holocaustem a Bezručovým běsem, který svolával na hlavy židovských uhlobaronů za to, že nad Ostravicí strměly jejich paláce, z jeho krve a jeho potu… (Co by dnes psal Bezruč o lidumilovi Bakalovi, co ožebračil statisíce horníků a jejich rodin?) Přesto po nás Židé nikdy nepožadovali veřejnou omluvu. Tu by spíš měli chtít Židé od Britů za to, že si Shakespeare v Kupci benátském vylil zlost na Židech, když jeho Shylock chtěl libru masa ze svého dlužníka. Dluh však nedostal, navíc přišel o majetek a ještě se musel nechat pokřtít…

Jen jednou se Židé postavili proti věhlasnému umělci. To když zakázali, aby se v Izraeli hrály skladby Richarda Wagnera, jehož nenávist vůči Židům asi začala ve chvíli, kdy se dozvěděl zlovolnou zvěst, že údajně není synem svého otce, ale matčina milence. A tím měl být prý židovský herec Ludwik Geyer. Wagnera měl tento fakt natolik pobouřil, že se nakonec stal duchovním otcem německého nacionalismu. V tom si notoval se svým zetěm H. S. Chamberlainem, který ve svých Základech devatenáctého století ((Die Grundlagen des neunzehnten Jahrhunderts) psal o „skvělé nordické rase” a neschopných lidských „křížencích” zvaných Židé.

Wagner pak sám vydal elaborát Das Judentum in der Musik – Židovství v hudbě. Zostudil v něm mezi jinými Mendelssohna či Offenbacha a nechal je vyškrtnout ze seznamu německých komponistů. Zostudil tak v obecné rovině všechny minulé, současné i budoucí židovské hudební skladatele v čele s Mahlerem a dalšími, i kdyby se narodili třeba sto roků po Wagnerovi. Asi zapomněl, že nejvíce zhudebňovanými básnickými texty v dějinách evropské církevní hudby byly hebrejské žalmy z 2. století p. n. letopočtem.

Napětí však v tomto ohledu povoluje, o čemž svědčí vyjádření Daniela Barenboima, což je židovský pianista a dirigent: „Hitler a Wagner by se museli obracet v hrobě.“ řekl a komentoval tak skutečnost, že izraelský židovsko-arabský orchestr pod jeho vedením odehraje skladby Richarda Wagnera v berlínském amfiteátru Waldbühne, kde během Olympijských her v roce 1936 vzdávali němečtí atleti hold Adolfu Hitlerovi. Přestože byl Wagner brilantní skladatelem, byl donedávna Izraelci zcela bojkotován pro své rasistické a antisemitské postoje; Adolf Hitler Wagnerovu hudbu miloval a má se za to, že jej inspiroval i jeho antisemitismus…

MVDr. Rachel Bocková z Kirot Hashikma mně k tomu řekla: …“V pátek 27. října 2000 se v Tel Avivu první koncert Wagnerovy hudby přesto odehrál, ne však bez potíží. Hned na počátku vstal v auditoriu osmdesátiletý muž, který přežil holocaust a roztočil nad hlavou plastikovou řehtačku. Celý incident ukončil jeden z uvaděčů, který muži rušivý nástroj vzal. Ten pak na otázku, proč s sebou přinesl řehtačku, odpověděl: “Protože jsem nesehnal bombu…”

Snímek Břetislav Olšer

Když jeden z nejprestižnějších festivalů vážné hudby – Wagnerovské hudební slavnosti – slavil sté výročí, na úvod jubilejního ročníku zazněla Wagnerova opera Tannhäuser. Vůbec poprvé v historii pak vystoupil v Bayreuthu Izraelský komorní orchestr, jenž zahrál Sigfriedovu idylu, ale i díla židovských umělců. Jedna z houslistek odmítla odjet na festival se slovy: „Byla jsem se podívat v Majdanku a nedokáži si představit, že bych mohla hrát v Hitlerově oblíbeném Bayreuthu…“

První veřejný a předem ohlášený koncert Wagnerovy hudby v Izraeli měl justiční předehru. V úterý 24. října 2000 odmítl telavivský obvodní soud koncert v Rišon Lecijon zakázat, jak to požadovali přeživší holocaust. Alibistický argument židovského soudce zněl: „svoboda výrazu vyžaduje vyslechnutí a prodebatování širokého spektra názorů a že přeživší holocaustu nebudou koncertem přímo dotčeni“…

„Neformální bojkot děl Richarda Wagnera trvá hned od založení státu Izrael v roce 1948. Nicméně rozhlas a televize tento bojkot uvolnily již koncem 80. let a příležitostně Wagnera vysílají. Pokus o první živou produkci se datuje rokem 1981, kdy Izraelský filharmonický orchestr zahrál Wagnera jako přídavek. Jedna houslistka, přeživší holocaust, přitom na protest odešla z pódia, zatímco jeden uvaděč, rovněž přeživší, naopak vylezl na pódium, odhalil hruď a ukazoval jizvy způsobené nacisty…“ vzpomínala MVDr. Ráchel Bock, když jsme spolu byli na koncertu z děl mj. Antonína Dvořáka v Tel Avivu.

Adolf Hitler s Wagnerovou snachou Winfruidou Wagnerovou, rozenou Williamsovou, jež byla dlouholetou Hitlerovou osobní přítelkyní, na festivalu v Bayreuthu…

Dov Šilanski, bývalý mluvčí izraelského parlamentu tvrdí, že zákaz Wagnerovy hudby v Izraeli by měl trvat tak dlouho, dokud její hraní bude rušit spánek jediné stařenky, která přežila holocaust. Izraelci však zákaz uvádění Wagnerovy hudby, jež se stala hymnem hitlerovských vojsk, před několika roky zrušili.  Přesto se pořád uskutečňují Hitlerem v duchu německého nacismu znovu iniciované Wagnerovské festivaly v bavorském Bayreuthu, v divadle, které postavil sám Richard Wagner, duchovní otec německého nacionalismu.

Kvalitu hudby skladatelského génia však nelze opomenout. Navzdory mindrákům a submisivnosti lidské zrůdy zvané Hitler. Ani když H. S. Chamberlain, jenž se v roce 1908 oženil s Wagnerovou dcerou Evou, šířil  antisemitismus svého tchána. Ten propagoval myšlenku, že „židovství samo o sobě je neschopné, jak svým zevnějškem, svou řečí, ale především svým zpěvem, který se odvažuje nazývat uměním“…

Tolik část mé přednášky, která vzbudila spoustu nevole. A nic nezmohlo ani mé tvrzení, že z tehdejším dvanácti miliónů Židů, kteří podle Voltaira lidstvu nic nedali a jen brali, jich už sto sedmdesát sedm získalo Nobelovu cenu, zatímco z miliardy a čtvrt muslimů se jich může tímto oceněním pochlubit jen sedm… Antisemitismus ale žije dál; nejvyšší islámský duchovní Íránu Ali Chameneí nedávno vyzval muslimy k bojkotu všeho, co pochází z Izraele. Na výzvu reagoval izraelský lékárník Meyer M. Treinkman ironickým „doporučením“ všem muslimům:

„Muslimové s nemocným srdcem, neužívejte Digitalis, neboť ho objevil Žid Ludwig Traube. Bolí vás zuby? Neužívejte Novocaine, objevený Židem Alfredem Eihornem. Vzýváte Alláha a máte cukrovku? Pak neužívejte inzulín, protože ho objevil Žid Oskar Minkovski. Kdo z vás, muslimové, onemocněl syfilisem, přestaňte užívat Salvarsan, objevený Židem Dr. Paulem Ehrlichem. Ani se nepokoušejte testovat, zda sifilis máte, protože takový test připravil Žid Wasserman. Trpíte, ctitelé Koránu, křečovým onemocněním? Pak přestaňte užívat chloralhydrát, připravený Židem Oskarem Leibreichem.

Muslimské ženy, co milujete své krásné potomky. Dostalo vaše dítě záškrt? Zdržte se užívání Schickova preparátu, poněvadž Bella Schick byl Žid. A nechraňte své dítě před dětskou obrnou, protože vakcínu proti obrně objevil Žid Jonas Salk. Neměli byste se léčit na TBC, poněvadž streptomycin proti této smrtelné chorobě objevil Žid Zalman Waxman. Muslimští lékaři, měli byste při své praxi vyřadit všechny objevy a zlepšovací postupy židovského dermatologa Judase Sehna Benedikta, židovského plícního odborníka Frankela a mnoho dalších světově proslulých židovských odborníků v lékařství.

Není přesto všechno nenáviděnější národ než ten židovský. Důvod? Ukřižovali přece svého Žida Krista, čímž dali prostor konkurenci, aby si napsala Nový zákon a Kristovi připravila zmrtvýchvstání, čímž na svět přišlo křesťanství, jež dalo zatratit židovské plémě oficiálním dokumentem ze 4. lateránského koncilu. Židé od roku 1215 museli nosit odlišující znamení na oděvu (žluté kolečko a bílý skládaný krejzlík, v Osvětimi žlutou Davidovi hvězdu), aby nemohli vstupovat do manželství s křesťany. Nesměli se věnovat řemeslům, ani vlastnit a obdělávat půdu, nesměli se stravovat ve veřejných hostincích. Zbaveni téměř všech práv zůstávali židé majetkem panovníka… Údajně se věnovali lichvě…

Francouzský historik Jacques Le Goff k tomu napsal: „Postavení středověkého lichváře je opravdu zvláštní. Z dlouhodobé perspektivy ho současný historik chápe jako předchůdce kapitalismu – ekonomického systému, který se navzdory svým nedostatkům a nespravedlnosti i přesto, že byl v určité době vystaven zevrubné kritice a potupě, na Západě stává nositelem pokroku.“ Pojem lichva měl již od starověku odlišný význam – jako lichva byl označován „jakýkoli příjem úroku za půjčené peníze“.Palestina a Izrael…

Nebyli to však Židé, kdo vymysleli tzv. lichvu. V roce 1462 guvernér Perugie Hermolaus Barbarus založil první Monti di pieta, oficiální veřejnou půjčovnu, která na nízký úrok půjčovala prostým lidem. Systém půjčoven se rozšířil i do řady dalších zemí a těšil se nakonec i podpoře církve, ostatně první půjčovny spravovaly církevní řády. V některých zemích pak církev iniciativu půjčování prostým lidem převzala a nakonec nepůjčovala nejen prostým a nejen na nízký úrok. Ve středověku dále rostl význam Židů jako věřitelů, kteří byli stále častěji ztotožňováni s lichvou a lichvářstvím, k čemuž je však přinutily diskriminační podmnínky jejich života, sužovaného výše uvedenými příklady nelítostného antisemitismu… http://finmag.penize.cz/penize/262541-anatomie-lichvy

Povídá Kohn Roubíčkovi: „Tuhle jsem četl, že prej jsme tu naši zemičku zaprodali Americe a Západu.“

„A tady zase píšou, že jsme se zaprodali Rusku a Číně,“ Roubíček Kohnovi.

„No, řeknou, Roubíček! Není to krásný, prodat takovej aušus hned dvakrát?“

Inu, po přednášce mi sebevědomě řekla jedna paní, jakoby z oka vypadla učitelce Štěpánové z Brna, pro kterou USA osvobodily Evropu od Hitlera: „Kdybych byla Židovka jako vy jste Žid, také bych asi byla neobjektivní…“ Zneklidněla až po mém sdělení, že jsem křtěný valašský katolík. Pohrdlivě a nedůvěřivě se ušklíblla, aby po mé nabídce, jestli jí mohu ukázat, že nemám obřízku, zrudla a bez pozdravu opustila sál… Jak se rodila nenávist proti Židům a nebezpečí islámského teroru

http://www.rukojmi.cz/clanky/1699-jsme-uz-sedm-set-let-pupkem-sveta-mame-nejvetsiho-evropana-zazili-jsme-detstvi-a-mladi-budouciho-vladce-sveta

Odpustili už Židé Wagnerovi či Voltairovi jejich antisemitismus…?

http://www.rukojmi.cz/clanky/1705-ministr-kultury-cr-herman-byl-nejvetsi-atrakci-sudetonemecky-sjezd-v-norimberku-kde-pronesl-svuj-projev-v-nemcine

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

– Břetislav Olšer –šéfredaktor Rukojmí.cz, známý blogger

Comments

comments

About the Author

- - Freelancer webdesigner Občanská aktivistka, koordinátorka Novinářka vyjadřující se k aktuálnímu dění, problémům u nás i ve světě. Najdete zde její články, zamyšlení a komentáře