Published On: Pá, Lis 13th, 2015

Křesťanství a islám

Share This
Tags

Před několika měsíci jsem měla možnost vyslechnout zajímavou přednášku, která se zabývala srovnáním křesťanství a islámu. Je to sice již dlouho, ale utkvělo mi v hlavě pár postřehů:

Křesťanství a islám představují dvě největší světová náboženství (kolem 2 miliard věřících). Mají některé rysy společné. Například monoteismus – víru v jediného boha. Dále pak víru v boží proroky – křesťanství vyznává Ježíše, muslimové Mohameda. Kromě Mohameda nepopírají muslimové Ježíše, Mojžíše a Abraháma. Učení obou náboženství je založeno na hlavní svaté knize (Bible, Korán). Svaté knihy byly diktovány prorokům (Mohamedovi a Mojžíšovi). Anděl Gabriel údajně zvěstoval Ježíšovi i Mohamedovi. Obě náboženství zmiňují peklo pod zemí pro zatracené duše a také nebe (to muslimské se od křesťanského liší). To jsou jen nejzákladnější rysy, jistě by se našly i další spojné body.

Podstatné však je, čím se obě náboženství liší. Křesťanství a islám stojí na odlišných základech:

Islám a křesťanství stojí na zcela odlišných základech:

* islám propojuje moc náboženskou a politickou (je včleněn do státní struktury)

* islám usiluje o celosvětový chalífát (expanduje do jiných zemí a jako prostředky islamizace používá konverzi, otroctví či smrt)

* islám neuznává odlišná náboženství a nemá úctu k jiným životům

* muslimové se cítí nadřazeni nad ateisty a lidmi jiného vyznání

* islám nemá pevnou organizaci a oficiální výklad písma (výklad se liší podle toho, kdo ho vykládá)

* islám uznává násilí jako prostředek

* islám je založen na slepé víře a poslušnosti

* muslimské ženy jsou v podřadném postavení

* křesťanství je věc svobodného rozhodnutí, nikterak mocensky nesouvisí se státním aparátem

* křesťanství usiluje o celosvětovou evangelizaci prostřednictvím kázání „dobré zprávy“

* křesťanství ctí hodnotu lidského života a k prosazování svých cílů nepoužívá násilí

* křesťané se necítí být nadřazeni nad jinými lidmi, neboť Kristus zemřel za celé lidstvo

* křesťanství má svou organizační strukturu a v rámci jednotlivých směrů poskytuje ucelený výklad písem

* podstatou křesťanství je láska k bližnímu, tudíž i tolerance k odlišným náboženstvím

* křesťanství je založeno na lásce, naději a odpuštění

* křesťanské ženy si zaslouží stejnou úctu jako muži (nejsou považovány za méněcenné či podřadné)

Lecos lze pochopit, když se podíváme na životopis muslimského proroka Mohameda. Tento miliardami věřících uctívaný muž se narodil v Mekce, kde začínal jako nevýznamný obchodník. To až do dob, kdy se mu údajně zjevil archanděl Gabriel s výzvou, aby začal kázat slovo boží mezi lid – bylo mu přibližně čtyřicet let. (Původ zjevení, jichž se mu začalo opakovaně dostávat, spatřují někteří badatelé v patologické chorobě či drogách.) Mohamed znal základy židovského či křesťanského učení, ale podstatu křesťanství vůbec nepochopil. Z křesťanství ho nejvíce fascinovaly tresty a vzkříšení.

Mohamed nejprve kázal svým příbuzným, poté na veřejnosti. Malou skupinku svých naslouchačů nazval muslimy. Za začátku jeho slovům o lásce k bližnímu a podobným ideám nikdo nenaslouchal. Jeho život se radikálně změnil, když se se svými stoupenci v roce 622 usídlil ve městě Jathrib (Medína), jehož obyvatelé nebyli proti Mohamedově učení. Toto město se stalo mocenskou a politickou základnou. Na rozdíl od Ježíše Krista totiž Mohamed neodolal světskému pokušení a začal zde působit jako vládce a politik.

Mohamed si Medínu vybral proto, že chtěl na svou stranu získat místní židy. Při náboženských disputacích však vycházel jako totálně poražený, protože neznal základní náboženská dogmata a byl židům často pro smích. Postupně proto začal židy nenávidět. V této době se také změnil způsob údajných božích zjevení. Nové výroky boží vyhlašoval Mohamed za plného vědomí. Taktéž některé z předchozích výroků odvolal či změnil a začal zavádět nová pravidla – například že může mít více žen oproti ostatním. (Zajímavé je, že po dobu manželství se svou o patnáct let starší ženou Chadídžou byl monogamní. Chadídža zemřela před jeho vstupem do Medíny.)

Medínu ovládali židé a takzvaní Kurajšovci. Mohamed prohlásil islám před všechna náboženství a vyhlásil boj proti „nevěřícím“ až do úplného obrácení či vyhlazení (původní výroky o lásce k bližnímu vzaly za své). Boj byl prováděn například přepadáváním kurajšovských karavan, a to i v dobách během radžabu neboli posvátného míru. (Toto jednání Mohamed odůvodnil zvlášním zjevením, kterého se mu náhle dostalo.) Kurajšovci proti Mohamedovi vytáhli, ale byli přemoženi. Poté Mohamed zaútočil na jednotlivé židovské kmeny, kdy raboval jejich majetek, muže vyvražďoval a ženy s dětmi prodával do otroctví. Kurajšovci později s Mohamedem uzavřeli mír a přijali islám. Muslimský stát, který byl založen v Medíně, zaujímal po Mohamedově smrti oblast celé západní Arábie.

Když to shrneme: Mohamed sjednotil arabské kmeny a spojil náboženství a stát v jedno. Válečné výpady, které vedl kvůli upevnění moci a zisku, ospravedlňoval náboženskými principy. Nebyl znalý písem. Údajné božské výroky často upravoval a měnil. Nenáviděl každého, kdo se mu protivil. Neštítil se dokonce zabít arabskou básnířku, která si dovolila napsat proti němu kritickou báseň – zabil ji v okamžiku, když kojila své poslední dítě. Mohamed také pojal za ženu holčičku Aishu. (Od šesti let o ni třel svůj penis a od devíti let s ní souložil.) Vyznával slepou poslušnost a víru, nikoli svobodné rozhodnutí na základě poznání a srdce. Má smysl psát něco o pedofilii, loupežnictví, vraždách nevinných, nesnášenlivost, podvádění, lásce k násilí a chuti moci? Myslím, že je to zbytečné. Jak jsem psala výše, zhruba 2 miliardy lidí ctí tohoto „Proroka“ jako svůj největší vzor.

Vzorem křesťanů je Ježíš Kristus, který odmítl pokušení ďábla stát se pánem zde na zemi. Stal se tělesným člověkem, aby zemřel mučednickou smrtí. Tato smrt byla dána jako výkupné za celé hříšné lidstvo. Dodávám, že přední úlohou Ježíše bylo kázat svědectví o Bohu, ale on si také našel prostor na milosrdenství – utěšoval, uzdravoval, křísil. Podstata křesťanství by se dala shrnout následnovně:

* Naděje na záchranu lidstva prostřednictvím Kristovy výkupní oběti

* Láska a milosrdenství

* Vybudování nové lidské společnosti bez válek, hladu, nemocí a trápení

* Spravedlivý boží soud pro lidi všech kmenů, národů a ras

* Naděje na věčný život, vzkříšení a spravedlivou boží vládu

I když je Česká republika údajně jednou z nejateističtějších evropských zemí, celá Evropa vzešla z principů křesťanských. Bohužel, dnešní doba nahrává rozbití a pošlapání těchto principů. Útoky na klasickou rodinu, podpora menšin na úkor většiny apod. jen nahrávají rozklížení kořenů, na kterých Evropa zatím ještě stojí. Ale jak dlouho bude stát, pokud své křesťanské principy neubráníme? Islám se ke svým kořenům vrací. A to prostřednictvím násilí a krve. Braňme to, co ještě zůstalo! Neustupujme principům, které do Evropy nepatří!

Comments

comments

About the Author

- - Freelancer webdesigner Občanská aktivistka, koordinátorka Novinářka vyjadřující se k aktuálnímu dění, problémům u nás i ve světě. Najdete zde její články, zamyšlení a komentáře